Lobkowiczký (Lobkovický) palác je barokní stavba na Pražském hradě v dolní části Jiřské ulice, sousedí s Ústavem šlechtičen. Palác je ve vlastnictví rodu Lobkoviců, je tedy jedinou soukromě vlastněnou částí Pražského hradu. Do 13. století stály na současném prostoru paláce obytné domy, posléze ustoupily dvěma gotickým domům. V první polovině 16. století začal stavět současný palác Wolf Krajíř z Krajku, v jeho díle pokračoval Jaroslav z Pernštejna a také Vratislav II. z Pernštejna. Roku 1618 se zde po druhé pražské defenestraci ukryli místodržící Slavata a Martinic. V roce 1627 byly provedeny poslední renesanční úpravy. V roce 1668 byla dokončena barokní přestavba paláce. Architektem přestavby byl Carlo Lurago. Ve 20. století byl palác dvakrát zkonfiskován (nejprve Němci a poté komunisty). V roce 2002 byl palác v rámci restitucí vrácen Lobkovicům a roku 2007 byl palác otevřen veřejnosti.